12. července 2024 nám bylo doručeno osvědčení o oznámení veřejné sbírky na opravu varhan v kostele Všech svatých v Nezvěsticích. Začínáme tedy shromažďovat prostředky ve výši cca 200 tisíc na zvláštním bankovním účtu č. 131-2871820257/0100 vedeném u Komerční banky. Všem dárcům děkujeme za podporu a těšíme se, až se náš záměr podaří zrealizovat.

Nezvěstice byly na konci prázdnin benefiční

V neděli 1. září 2024 se v Nezvěsticích uskutečnil první benefiční jarmark a zábavné odpoledne. Akce se konala od dvou hodin v parku mezi školou a kostelem. Počasí přálo, od rána bylo jasno a příjemné teplo, a tak se přímo nabízel polostín pod stromy v parku, trhovci zase měli své pohodlí v altánu, kde na stolech vystavili své zboží.

Program byl velmi pestrý: slyšeli jsme oblíbený Hrádecký BigBand, v kostele shlédli veselé představení Konivadla a svou první vernisáž tu absolvovala nezvěstická rodačka, v současnosti studentka střední školy stavební a taky nadšená malířka a budoucí architektka Viktorie Hašková. Pivo u hasičů teklo proudem a klobásy se čas od času grilovaly i na dvou frontách. Mezi trhovci jsme přivítali i nováčky, s krásnými vázanými květinami přijela Lucka Nolčová ze Šťáhlav a Petra Šůchová zase dovezla famózní Rokycanské kuličky. Kdo neochutnal, přišel o hodně, jsou vážně výborné. Také jsme nabídli novou formu knihobazaru, kde si spousta návštěvníků našla své nové čtení. Našlo se i dost zábavy pro děti, díky spolupráci s lesním klubem Divukraj, blovickým Doupětem a taky obchodem Agátin svět, několik hojně navštěvovaných atrakcí poskytli taky nezvěstičtí Sokolové.

Protože bylo toto odpoledne benefiční, nabídli jsme možnost přispět do sbírky na nezvěstické varhany. U stánku s rukodělnými výrobky, u okénka občerstvení a taky v kostele byly kasičky, kam mohli návštěvníci vhodit příspěvek podle svého uvážení. Konečná částka ze všech tří pokladniček nás moc mile překvapila, sešlo se necelých 13 tisíc korun. Tyto prostředky jsme vložili na sbírkový účet, kde je k začátku září zhruba 37 tisíc korun, dostáváme se tedy asi na čtvrtinu potřebné částky.

Za Náš kostel tedy děkuji všem štědrým dárcům, kteří se přišli pobavit a současně přispět na náš úmysl. Dává nám to energii do vymýšlení a pořádání dalších akcí, které všem přinesou hezký kulturní zážitek. Děkuji obecnímu úřadu Nezvěstice, bez jehož podpory by se tato akce asi jen těžko uskutečnila. Děkuji hasičům za nasycení hladových přítomných a utišení jejich žízně. Děkuji staroplzenecké farnosti za bezproblémové zapůjčení prostor kostela Všech svatých k divadelnímu představení i instalaci výstavy. Děkuji nezvěstické základní škole za poskytnutí azylu a mobiliáře pro trhovce, umělce, i za zpřístupnění toalet. Děkuji našemu spoluzakladateli Dominikovi a své rodině, že do příprav a následného úklidu dali, co mohli. Dík patří i všem ostatním, kteří přijeli a přiložili ruku k dílu, muzikantům, hercům, trhovcům, i návštěvníkům, bez vás by to nešlo.

První zářijové odpoledne bylo nejen benefiční, ale navíc krásně mezigenerační. Na jedné straně dováděly děti u aktivit, ke konci už pak i jezdily na kolech po cestičkách v parku, na straně druhé pak posedávali posluchači i vyššího věku. Bylo moc hezké sledovat, jak se všichni postupně prolínáme. Možná byla uzavřena nová přátelství, možná přišla inspirace do života, leckdo si kromě hezkého zážitku odnesl i něco dobrého na zub, něco hezkého k přečtení nebo rukodělný výrobek z trhu. Věřím, že podobně fajnová událost bude zase brzy, třeba o první adventní neděli opět v parku a tentokrát i ve škole v Nezvěsticích. Moc se těším a ještě jednou děkuji všem!

Fotogalerie

Jitka Nekolová

O varhanách

Varhany v kostele Všech svatých jsou od věhlasného stavitele Emanuela Štěpána Petra, který zhruba ve stejné době stavěl i nástroj v katedrále sv. Bartoloměje v Plzni. Naše nezvěstické jsou tedy z doby romantické, mají čtyři rejstříky, z nichž jeden byl upraven v 90. letech minulého století tak, aby zvuk byl více barokní. Tehdy dostaly nový motor, který čerpá vzduch do měchu.
Bohužel současné řešení není příliš vhodné z hlediska vlivu na píšťaly; motor je totiž umístěn na půdě nad kruchtou a po většinu roku do varhan vhání vzduch o jiné teplotě a vlhkosti, než jaký je na kruchtě. Kvůli tomu se nástroj rozlaďuje a v poslední době už je téměř nemožné slyšet hudbu ladící a čistou. Také intonace, tedy zvukové zabarvení jednotlivých rejstříků, si zaslouží velkou pozornost.
A o tyto tři aspekty nám jde v naší sbírce: pořídit nový motor a umístit ho vhodněji, varhany intonovat a naladit. Na nástroj se teď poměrně pravidelně hraje, jakožto amatérská varhanice sem chodívám cvičit a jednou za 14 dní doprovázím mši svatou, proto věřím, že se mu podaří dát potřebnou péči, aby poslech Petrových varhan přinesl i krásný zážitek a duchovní pozvednutí každému příchozímu, který do kostela Všech svatých zavítá. Ať se to podaří a díky všem i za sebemenší dar!

Jitka Nekolová

O zvonech

Na věži kostela Všech svatých v Nezvěsticích se do roku 1918 nacházely 3 zvony. Nejmenší z nich byl z počátku 16. století, vážil 48 kg a měl na sobě nápis: S. Katharina, S. Ghetrildis, S. Margaretha. Tento byl 13. března roku 1918 sňat a zabaven pro účely války. V tuto chvíli se ve věži kostela nacházely pouze 2 zvony – a to menší, z roku 1548 s nápisem: Slit jest tento zvon ke cti a chvále boží l. 1548. Poslední zvon je největší, nejstarší a nese jméno Marie. Ulit byl roku 1492 a jeho hmotnost je odhadována okolo 500 kg. Na něm se nachází reliéfy Panny Marie s Ježíškem a svatý Václav. V neposlední řadě je na něm též nápis: Leta Božího 1492 slit je tento zvon ke cti a chvále Pánu Bohu, matce Boží a Všem svatým. Dokonáno jest skrze mistra Jiříka, zvonaře, měštěnína Pražského po svatém Vavřinci ten týden.
Po válce se občané snažili navrátit do věže nejmenší zvon, a to se jim 5. února 1927 podařilo, kdy zvon posvětil chválenický farář p. Josef Fukárek. Zvon dostal jméno Václav a nacházel se na něm nápis: Hlasem mého kovu, Pane, lid tvůj vroucí prosbu k tobě vznáší, – Běd všech chraň a k slávě povznášej vždy českou zem, i obec naši! R. 1927.
Bohužel vypukla druhá světová válka, která si vzala nejednu krutou daň a to i v podobě kostelních zvonů. Kvůli svému nízkému věku byl odvezen zvon Václav z roku 1927. Bohužel se vojsko rozhodlo vzít i zvon Marie a tak byl i ten 30. 3. 1942 sňat a shozen z věže dolů. Naštěstí byl pevné konstrukce a tak se nerozbil. Skončil v Praze 5 na Maninách, kde přečkal válku.
28. 6. 1945 zastavil u schodiště do kostela nákladní automobil. Přivezl z Prahy zrekvírovaný zvon Marie. Ochotní občané zvon přenesli do kostela, ten byl zanedlouho opět zavěšen do věže, aby mohl svým silným hlasem rozdávat radost všemu okolí.

V kostele sv. Vavřince v Žákavé dodnes visí starý zvon z 15. století, průměr 50 cm, váha 80 kg, laděn na tón g2. Je na něm nápis: Pane Bože, rač dařiti tento zvon!
Druhý zvon byl ulit v roce 1714 Michaelem Winhofferem z Vídně, vážil 229 kg. V kronice o něm nacházíme dva záznamy: 5. 3. 1917 shozen na hřbitov vojenskou komisí pro válečné účely. Druhé je pouze datum, a to 22. 11. 1916.
Nový zvon Vavřinec Václav byl 12. 8. 1933 dopoledne vysvěcen, odpoledne zavěšen. Nápis: L. P. 1933 dalo mě ulíti záduší s občany žákavskými zvonařem R. Pernerem v Českých Budějovicích. Sv. Vavřinče a sv. Václave, ochraňujte pokoj a mír v naší zemi! Zvon vážil 164 kg, s hlavou 219 kg, průměr 66 cm, laděn na tón d2. Jeho cena byla 4 000,- Kč. 30. 3. 1942 ale zvonil naposledy, pak byl odvezen pro vojenské účely německé říše.

David Nekola podle nezvěstické kroniky, Vendula Horová podle žákavské kroniky

Omlouváme se, ale stránky jsou zatím ve výstavbě a usilovně pracujeme na jejich plnohodnotném zprovoznění.